Budapešť - to je celé divadlo!

Operetní divadlo Budapešť (VI. obvod, Nagymező utca 17.)

Budova, kterou v roce 1894 navrhli slavní vídeňští architekti Fellner a Helmer, byla již před první světovou válkou orfeem, hudební restaurací, kde vystupovali zpěváci, herci a umělci. Rozlehlé jeviště divadla obklopovaly soukromé lóže v půlkruhu ve dvou patrech a taneční parket poskytoval dostatek prostoru pro valčíky, polky, mazurky a kankán. Ve zdobené zimní zahradě se nacházela nejlepší francouzská restaurace ve městě a na dlouhé frontě na ulici byla otevřena koncertní kavárna. Když se budapešťské úřady v roce 1923 rozhodly dát operetě vlastní domov, přestěhoval se sem první soubor. Dnes je divadlo vybaveno nejmodernější evropskou inscenační technikou, restaurovanou původní výzdobou a lóží v patře. Zachované relikty původních prvků budovy - sochy luceren, sloupy podpírající lóže - ladí s nově zhotovenými vitrážemi, zrcadly, archaickým vybavením bufetu v hledišti a mramorovými obklady. Hlediště jednoho z nejnavštěvovanějších maďarských divadel je osvětleno stoletým lustrem. Mezi pozlacenými štukovými dekoracemi a sametem obloženými stěnami je zde divadelní večer opravdovým svátkem - ať už si koupíte lístky na operetu nebo muzikál. Budapešť je stejně jako Vídeň hlavním městem operety, kde se udržuje nejvyšší úroveň tradice a žánr je okořeněn novými prvky. Po celém světě je uznávaným jevem, že Maďaři hrají a zpívají tento žánr s jedinečnou vášní, ohněm, akrobatickým tancem, bohatou vizuální stránkou a ohromujícími smyslově-emocionálními bouřemi. 

Maďarská státní opera (6. obvod, Andrássy út 22.)

Od jara 2022 si můžete znovu prohlédnout zrekonstruovanou budovu Opery při prohlídce s průvodcem po této baště opery a baletu. Novorenesanční palác, který se pyšní původní nádherou a je vybaven moderními inovacemi, zaručeně okouzlí každého, kdo do něj vstoupí - a samozřejmě skutečným zážitkem je zakoupit si vstupenky na představení a nechat na sebe zapůsobit hudbu a podívanou. Jedna z nejvýznamnějších památek dnešní Budapešti získala stavební povolení v roce 1875, ale původní plán musel být několikrát přepracován, protože František Josef I. udělil povolení pod podmínkou, že opera v Pešti nebude větší než ta ve Vídni. Důležitou podmínkou stavby bylo, že práce budou provádět pouze maďarští řemeslníci a že použitý materiál bude pocházet výhradně z Maďarska. Architekt Miklós Ybl tuto podmínku splnil, až na pět výjimek: mramorové obložení pocházelo z Carrary, žulové sloupy z Rakouska, dubové a cedrové obložení z Itálie, jevištní technika z Vídně a lustr z Mainzu. Slavnostní zahájení se uskutečnilo 27. září 1884 a na budovu bohatě zdobenou zlatem, mramorem a freskami, do níž se vstupenky tehdy prodávaly v ceně dvou koní, se sjížděly davy lidí. 

Vígszínház (13. obvod, Szent István krt. 14, XIII.)

Dva výše zmínění geniální architekti, rakouský rodák Ferdinand Fellner a prus Hermann Helmer, navrhli na přelomu století čtyřicet sedm nádherných divadelních budov od Oděsy po Prahu a od Vídně po Budapešť, včetně dvou v tomto městě. V roce 1896 byl Vígszínház na svém dnešním místě postaven za pouhý rok, aby byl rychle obklopen novým centrem buržoazie: Lipótvárosem. Víg, jak se divadlu říká zkráceně, mělo vždy mezi divadelními fanoušky silný kult svých představení a umělců a dodnes se může pochlubit jedním z nejuznávanějších a nejobdivovanějších souborů v hlavním městě. Jeho krásné a elegantní hlediště pojme přes tisíc diváků, přesto herci málokdy museli hrát před prázdnými sedadly: od první chvíle toto divadlo přitahovalo plné sály, ať už na legendární muzikály, nebo na prozaické hry.