Lázně a termální lázně

Historie kultury lázeňství v Maďarsku sahá 2 000 let zpět do období Římské říše. Na přelomu 16. a 17. století ji obohatili Turci se svojí pokročilou infrastrukturou, která na některých místech funguje dodnes. V 19. století byly kolem ní vybudovány krásné lázně a díky rekonstrukci posledních let se jejich tradice uchovala.

Osmanská okupace Maďarska se netýkala jen Budapešti – lázeňská kultura se rozšířila napříč Maďarskem. 

Žádné jiné hlavní město na světě nemá tolik horkých pramenů. Poznat městské termální lázně stojí za to, ať už ze zdravotních důvodů či kvůli odpočinku. Bez návštěvy lázní, jejichž příběhy ožívají i v učebnicích dějepisu, by žádná návštěva Budapešti nebyla úplná. 

V západním cípu jezera Balaton se nachází město, jehož název napovídá, že se zde vyskytují horké prameny. Návštěvníci Hévízu (v překladu horká voda) si mohou jít zaplavat do největšího jezera na světě s biologicky aktivní termální vodou. 

Město Bükfürdő, nacházející se nedaleko rakouských hranic, si díky domácím i zahraničním pacientům trpícím různými nemocemi pohybového aparátu a jejich návštěvám v posledních desetiletích vymyslelo svůj název samo.

Vápencová ložiska o rozloze 1 200 metrů čtverečních lázní EGERSZALÓK jsou považována za kultovní raritu, neboť pouze další dvě místa na světě mají podobné přírodní útvary. Z hloubky vyvěrající horká voda si právě na tomto místě našla cestu ven a vápenec uložený na svazích vytvořil lesklý bílý povrch.