Vinařské oblasti

Severní vinařské oblasti se vyznačují tím, že se v nich vinice zpravidla rozkládají v nadmořské výšce 200–300 metrů, na vysoké náhorní plošině nebo strmých horských svazích. Na svahu kopce Nagy-Eged se vinná réva pěstuje ve výšce 500 m. Místní podnebí je tedy pod vlivem Severomaďarského středohoří, které tuto oblast chrání před ničivými větry. Nalezneme tady typickou půdu horských oblastí, např. ryolitový tuf, andezit a spraš vulkanického původu.  

Tokaj je zářným příkladem jedinečných přírodních darů a spolupráce člověka a vinné révy. Není proto divu, že tento vinařský region ze seznamu světového dědictví UNESCO byl místem zrodu „vína králů“. 

Přilehlá oblast Velké dunajské nížiny s písčitou půdou, lemovaná řekami Dunaj a Tisa, proslula lehčími a méně kyselými víny. Panuje zde v zásadě kontinentální typ podnebí, ale vzhledem k rovinatému terénu a křemenité půdě teplota velmi kolísá. Léta jsou tu horká a po chladných zimách často následují jarní mrazíky. 

Tato oblast, z větší části kopcovitá, se rozkládá podél pohoří Mecsek a Villány. Panuje zde středomořské mezoklima s bohatým slunečním svitem. 

U této oblasti vám nemusí vytanout na mysli právě víno a vinařství, ačkoli už v průběhu staletí tu existovala řada styčných bodů. Tato část Maďarska měla zásadní význam z hlediska obchodních cest na západ a toku Dunaje, takže není divu, že byla ve svém vývoji vždy napřed vůči ostatním maďarským regionům. Rozmanitost místních měst a vesnic v členité krajině z ní činí...  

Prostředí oblasti Balatonu skýtá vinicím obzvlášť příznivé podmínky. Balaton, největší jezero ve střední Evropě, odráží vysoké množství slunečního záření, zajišťuje přiměřenou vlhkost a chladnější léta, což dává vzniknout osobitému mezoklimatu. Povodí Balatonu ohraničují okolní horské masivy: ze severu pohoří Bakoňský les, které ho chrání před chladnými větry, a dále vrchy v župách Zala a Somogy.