Velký reformovaný kostel v Debrecínu

Roku 1849 zde byla vyhlášena nezávislost Uher, oznamující rozchod s habsburskou monarchií, a několikrát zde jednalo národní shromáždění.

Předchůdce, jednolodní kostel, byl pravděpodobně postaven vrchními představiteli města na konci 13. nebo na počátku 14. století. Později byl rozšířen na trojlodní gotický kostel. Útrapy dalších staletí zanechaly na kostele stopy a ten nakonec v roce 1802 vyhořel při velkém požáru v Debrecínu. Výsledkem byl nový kostel postavený pro reformovanou církev města. Velký kostel byl postaven v neoklasicistním stylu a pojme až dva tisíce lidí. V roce 1991 jej navštívil papež Jan Pavel II., který položil věnec na památník galejníků v Pamětní zahradě. Dnes kromě své role v náboženském životě často slouží jako místo pro zpívané bohoslužby, varhanní recitály a klasické koncerty.

Budova byla zrekonstruována na začátku roku 2010, kdy byl mezi oběma věžemi postaven panoramatický most, který nabízí nádherný výhled na město a hlavní náměstí. Do budovy se dostanete vchodem pod levou věží. Vaše návštěva kostela bude nezapomenutelná ze dvou důvodů: obrovský interiér a puritánský vzhled kostela s nezdobenými bílými stěnami, které okamžitě upoutají pozornost. Hladké povrchy stěn zdůrazňují bohatě zdobenou, pozlacenou empírovou kazatelnu a vykládaný přijímací stůl před ní.

Kostel je místem pamětní výstavy Lajose Kossutha a výstavy dějin kongregace, kde je vystavena původní kopie první tištěné Bible v maďarštině. K dispozici je také výtah, který vás vyveze na vrchol věže, kde dorazíte do tajemného temného podkroví Velkého kostela.

Zde můžete kráčet po dřevěných prknech a studovat horní konstrukci kopulí a starý hodinový mechanismus. Nejzajímavější položkou v polotmavém výstavním prostoru je miniaturní model představující původní kulatý kostel navržený Mihálym Péchym. Ačkoli návrh zvítězil ve výběrovém řízení, nikdy nebyl postaven kvůli nedostatku finančních prostředků. Současný návrh byl vytvořen později. Jakmile se dostanete na druhou věž, můžete vyšplhat po schodech vedoucích k velkému zvonu, jehož předchůdce byl kostelu darován v roce 1640 slavným maďarským pánem, pak však musel být po velkém požáru roku 1802 znovu odlit.

O několik schodů výše najdete malou rozhlednu v nejvyšším patře západní věže. Při pohledu z oken do čtyř světových stran uvidíte volně uspořádané panorama „kalvinistického Říma“.