Z nádvoří můžete obdivovat nádherné panorama Dunajského ohbí, stejně jako to dělalo několik maďarských králů a příslušníci jejich dvora. Hrad dosud vyzařuje atmosféru dávných časů.
Krádež koruny
Hradní pevnost Visegrád vybudoval ve 13. století Béla IV. z věna své manželky, následně po vpádu Mongolů (Tatarů). Ve 14. století, za vlády Karla I. Roberta z Anjou, se stal Visegrád hlavním městem země. Král si sem přivezl nejdůležitější symbol Uherského království, Svatou korunu. Právě tady v r. 1335 hostil českého krále Jana Lucemburského a polského krále Kazimíra III. na proslulém summitu panovníků, na němž se podepsala dohoda o politickém a ekonomickém spojenectví. Odtud tedy název „Visegrádské skupiny“, novodobé politické aliance čtyř států (Polska, České republiky, Slovenska a Maďarska). Zavítejte mezi hosty na královskou hostinu do jednoho ze sálů muzea voskových figurín. K hradu se váže i odvážný příběh jedné krádeže. V r. 1440 zcizila komorná ovdovělé královny Alžběty Lucemburské, paní Helene Kottanerová, Svatou korunu, aby jí byl korunován Alžbětin novorozený syn. Komorná spolu s pomocníky upilovala visací zámky na královské pokladnici v pětiúhlé hradní věži a propašovala korunu ven z hradu, všitou do červeného sametového polštáře. Kopie koruny je tam dodnes vystavena na stálé výstavě Svaté koruny.