V roce 1282 získal hrad Ladislav IV. z rodu Tomajů a postavil pevnost, jež poté zůstala ve vlastnictví vládnoucího krále až do vymření dynastie Arpádovců. Dřívější padací most nahradila dřevěná deska spojující cestu a věžní bránu. Když projdete branou, ocitnete se na dolním nádvoří a odtud už je hrad celý váš. Přestože je malý a neucelený, uvnitř je k vidění celá řada pozoruhodných a zajímavých věcí, takže zde snadno strávíte dvě až tři hodiny. Hrad se skládá z dolní a horní části. V dolní části je nádvoří a zkrácená bašta, v horní donjon, hlavní hradní věž a palác. Výstava archeologických exponátů, vojenské historie, mincí, erbů a vlajek, kovárna i hradní vězení zavedou návštěvníky zpět do středověku. Ocitnete se v čase vlády krále Bély IV., Karla Roberta a na konci éry středověkých rytířů. Podle legendy pomohl Bodó, mistr sušení ovoce, králi Bélovi IV. ukrýt se před Tatary. Svůj vděk mu král vyjádřil darem okolní půdy s podmínkou, že na ní postaví hrad. Naštěstí měl Bodó sedm krásných a chytrých dcer, které se rozhodly vdát se pouze za takové muže, kteří budou ochotni pomáhat se stavbou hradu po dobu aspoň jednoho roku. Hrad byl tedy za sedm let postaven a dostal jméno Bodókő. Samozřejmě i samotný král byl přítomen na svatbách těchto dívek a vydal následující příkaz: „Na počest sedmi panen, těchto sedmi víl, které zde strávily svoje nejšťastnější období, ponese odteď tento hrad název Boldogkő.“ I když je to možná jen legenda, pamatuje se snadněji než skutečný příběh hradu.