Ostřihomská bazilika, která se tyčí na nejvyšším bodě města, je jednou z nejoblíbenějších pamětihodností. Katedrála o výšce 100 metrů vystavěná v klasicistním stylu je jedním z největších chrámů v Evropě a pravděpodobně největším v Maďarsku. Stavba fascinuje návštěvníky nejen svým exteriérem, ale i strhující historií.
Zhruba o tisíc let zpět
Výstavba monumentální budovy primaciální baziliky Nanebevzetí Panny Marie a svatého Vojtěcha se táhla 47 let a skončila v roce 1869. Dějiny baziliky však sahají mnohem dále. Podle zdrojů stál poblíž vůbec první kostel v Maďarsku. Původní kostel, který stál v místě baziliky a vystavěl ho zakladatel země, maďarský král svatý Štěpán, v roce 1180 shořel. Osud neušetřil ani jeho další předchůdce. V 16. století utrpěla tehdejší svatyně rány při útocích Turky, takže ji po pádu Ostřihomi zbourali a místo využívali jako mešitu. Během bitvy o znovudobytí hradu v roce 1594 ji téměř od základů zničila exploze. Pro příští generace se dochovala pouze Bakóczova kaple. Tu následně rozebrali na 1600 dílů, které opět sestavili uvnitř těla baziliky, kde je nyní ve své původní podobě.
Ani v této době neprobíhaly práce na této stavbě právě hladce. Výstavba se několikrát pozastavovala, aby se znovu přepracoval půdorys. V průběhu času byli dohledem nad pracemi pověřeni čtyři arcibiskupové a čtyři architekti, včetně známých jmen, jimiž jsou János Packh a József Hild. Ti prosluli jako výjimeční architekti své doby. Ferenc Liszt zkomponoval svou věhlasnou skladbu Missa Solemnis právě pro účely slavnostního vysvěcení baziliky v roce 1856 a na její interpretaci na ceremonii osobně dohlížel. Ve 2. světové válce se stala bazilika terčem smrtícího útoku. Dopadlo na ni asi 95 granátů a bomb, jimiž se poškodilo podloubí a kopule. Po zrestaurování v roce 2005 nabyla stavba svou původní okázalost, včetně působivého osvětlení. V prosinci roku 2018 se maďarská vláda rozhodla přistoupit k renovaci baziliky, která potrvá po příští čtyři roky, ale i přes tyto práce má veřejnost do baziliky nadále přístup.