Skalní útvary, v nichž se jeskyně ukrývá, vznikly z usazenin původního sarmatského moře na konci geologické epochy miocénu, přibližně před 13,7 miliony let. Jeskynní chodby se vytvořily v místech působení dvou různých teplot vody, v důsledku efektu, jemuž se říká smíšená koroze. V tomto případě sem proudila jak studená krasová, tak i horká voda z postvulkanické činnosti. Tak vznikl celý jeskynní systém pod Tapolcou, městem na západním okraji Balatonského středohoří. Objevení jeskyní se přičítá naprosté náhodě. Při hloubení studny na pozemku místního pekaře na počátku 20. století se po odstřelu zjistilo, že na jedné straně jámy je tak velký otvor, že by se do něj vešel člověk ve skrčené pozici. To dalo přirozeně podnět k odhalování celého jeskynního systému a o 10 let později se chodby otevřely turistům. Šlo o první jeskyně v Maďarsku s elektrickým osvětlením a první jeskyně uzpůsobené pro potřeby cestovního ruchu.
Plavba v podzemní jeskyni
Víte, že jezerní jeskyně Tapolca je natolik výjimečná, protože nikde jinde na světě nenajdete tak rozsáhlý jeskynní systém pod obydlenou oblastí, který lze sjíždět na lodi? Až budete v Maďarsku, využijte příležitosti a přesvědčte se sami, proč se tato jezerní jeskyně těší tak velké oblibě. Nebudete se jen pasivně dívat kolem sebe. Budete muset sami veslovat a v užších chodbách se posouvat dopředu pomocí vlastních rukou. Takové setkání „tváří v tvář“. Ale nebojte se, nic z toho nebude vyžadovat příliš velké úsilí. Přinese vám to jen dávku úžasu a vzrušení.
Část jezerní jeskyně sjízdná na lodi měří 180 metrů. Voda jezera je po celý rok příjemně teplá, okolo 18–20 °C, s průměrnou hloubkou 40 centimetrů, ale jsou tady i místa o hloubce až několika metrů. Veslování na lodi po podzemním jezeře, v přírodních, tajemně osvětlených chodbách jeskyně vyhloubené vodou, rozhodně skýtá nezapomenutelný životní zážitek.