Sopianae – římská osada, na které bylo postaveno město Pécs – byla založena počátkem 2. století. Za 100 let z něj vyrostlo prosperující město a významné centrum křesťanství.
Raně křesťanské hrobky v Pécsi představují největší křesťanský komplex hrobů mimo Itálii a představují pozoruhodný příklad pozdně římských pohřebních praktik a pohřebního kultu. Od roku 2000 je na seznamu světového dědictví UNESCO.
Sopianae – římská osada, na které bylo postaveno město Pécs – byla založena počátkem 2. století. Za 100 let z něj vyrostlo prosperující město a významné centrum křesťanství.
Komplex se skládá ze dvou částí. Podzemní část je krypta, kde byli zemřelí umístěni do cihlových hrobek nebo do sarkofágů. Hrobky byly často zdobeny biblickými výjevy a raně křesťanskými symboly. Druhou částí je pamětní kaple, postavená nad kryptou. Tyto dvoupodlažní stavby sloužily jako pohřebiště pro aristokracii i jako místa pohřebních obřadů.
Objevené hrobky byly původně pro identifikaci očíslovány archeology pomocí římských číslic, ale některé z nich byly známé pod názvy odkazujícími na jejich vnitřní nástěnné malby.
Pohřební komora č. I neboli hrobka Petra a Pavla, která byla objevena v roce 1782, je považována za nejznámější raně křesťanskou stavbu v Panonii, římské provincii na území dnešního západního Maďarska. Jeho severní stěna je zdobena nástěnnou malbou zobrazující apoštoly Petra a Pavla (odtud název komory), jak ukazují na christogram, symbol Ježíše Krista. Vnitřek krypty se může pochlubit bohatou výzdobou biblickými scénami a ornamentálními vzory. Pohřební komora č. II neboli komora „Džbán na víno“ byla objevena také v 18. století při stavbě rozsáhlého sklepního systému pod Pécsí. V severní stěně komory byl vybudován výklenek, kde byly namalovány džbán na víno a sklenice. Stěny krypty jsou zdobeny geometrickými vzory a květinovými a mřížovými motivy.
Raně křesťanské mauzoleum, objevené v roce 1975, bylo největší budovou v římském městě Sopianae. Skládá se ze dvou úrovní: kaple v přízemí a krypta pod ní. Nástěnné malby na stěnách krypty zachycují pád Adama a Evy a další raně křesťanskou ikonografii, včetně christogramu. Předpokládá se, že mauzoleum bylo postaveno kolem roku 370 n. l.
Raně křesťanská nekropole v Pécsi, postavená před 1600 lety, je pozoruhodným příkladem pozdně římských pohřebních praktik a pohřebního kultu. Raně křesťanské hrobky v Pécsi jsou považovány za největší křesťanský komplex hrobů mimo Itálii.
V roce 2004 vydala maďarská národní banka pamětní minci s nápisem „Pécsi ókeresztény sírkamrák“ („raně křesťanská nekropole v Pécsi“). Návštěvnické centrum zahrnuje mauzoleum, šest dvoupodlažních pohřebních komor a dvě větší jednoprostorové budovy.