Magyar Magyar

Svátek všech svatých vs. Halloween - kdy a co slavíme?

V posledních letech si Halloween, ukradený z amerických filmů, podmanil svět, a tak si zvyk vyřezávání dýní, převlékání a sbírání sladkostí osvojuje stále více rodin a komunit i v Maďarsku. Nicméně tradice spojené se svátkem všech svatých a dnem mrtvých existují i nadále paralelně.

Podívejme se na datumy!

31. října: toto datum je datem anglosaských oslav Halloweenu, které se slaví v mnoha zemích světa. 

 

1. listopadu: svátek všech svatých mezi křesťany.

 

2. listopadu: Den mrtvých v křesťanském světě. 

Odkud pramení?

Název halloween je zkratkou pro anglický název All Hallows' Eve, tudíž v překladu je to předvečer dne všech svatých. Pro Kelty to byl konec léta, doba, kdy se dobytek přesunoval z pastvin do stájí a slavil se Nový rok - vzdával se hold bohu Slunce i pánu mrtvých.

 

Svátek všech svatých (latinsky: festum omnium sanctorum) je v katolické církvi dnem vzpomínky na všechny spasené duše, zatímco protestanti si připomínají mrtvé. Ve 4. století se svátek Všech svatých slavil první neděli po Letnicích a pravoslavná křesťanská církev jej v tento den slaví dodnes.

 

Den mrtvých pochází z mnohem pozdější doby: Svatý Odilo z Cluny jej zavedl v roce 998 jako vzpomínkový den v benediktinských domech spadajících pod benediktinské opatství Cluny. Od počátku 14. století jej přijala celá katolická církev.

Co děláme my v dnešní době?

Podle keltských kněží, druidů, je halloween magickým dnem v roce, kdy se duše zemřelých volně procházejí mezi živými. V domech se uhasily ohně, aby duše nepřevzaly těla živých, a lidé se oblékali do strašidelných kostýmů, aby mrtvé vyděsili - odtud tradice převlékání, která je dnes spíše vtipem. Podle středověkých pověstí v tento den čarodějnice a čarodějové prováděli své rituály, protože to byl den, kdy se duchovní a fyzický svět přiblížily téměř na dosah ruky. Od 8. století se věřilo, že lampáše s pokroucenými rysy chrání pocestné před zlými duchy, a proto dnes vyřezáváme dýně s co nejpochmurnějšími obličeji. Halloween se v Americe prosadil v polovině 19. století, kdy se do země přistěhovaly statisíce lidí z Irska, kde vypukl velký hladomor, a odnesly si s sebou své zvyky a legendy. Lampáše se původně vyráběly z tuřínu, mrkve nebo červené řepy, s tím, jak se svátek v zámoří prosazoval, se rozšířily i dýně. Dnes Halloween uchvacuje představivost dětí, které se oblékají do kostýmů a chodí od domu k domu a s „děsivými“ hrozbami koledují sladkosti (trick or treat, tedy v překladu „Koledu, nebo něco vyvedu!“). O nejdelší noci v roce se pořádají maškarní večírky a průvody také pro dospělé a v některých městech a obcích se nyní konají soutěže krásy dýňových lampiček a slavnosti. 

Na svátek Všech svatých je zvykem zdobit hroby našich blízkých květinami a zapalovat svíčky za zemřelé. Světlo svíce je symbolem věčného světla a rituál katolické církve, při němž se recitují litanie ke dni Všech svatých a žehná se novým hrobům u "velkého hřbitovního kříže", se praktikuje dodnes. V některých částech Maďarska se v tento den zvonilo za zemřelé členy rodiny, jinde se rozdávalo jídlo chudým, volili se soudci a najímalo služebnictvo. Někde (podobně jako u Keltů) se věřilo, že mrtví tuto noc vstávají z hrobu, a proto se pro ně připravovala rodinná hostina a v každé místnosti se rozsvěcovaly lampy, aby se "navrátilci" lépe orientovali v domě. Podle některých pověstí musely být hroby vyzdobeny a osvětleny, aby „propuštěné duše“ našly cestu zpět do svého „příbytku“ a nerušily živé. Svátek všech svatých je v Maďarsku opět státním svátkem od roku 2000 a od roku 2013 je povinným církevním svátkem.

Den mrtvých původně připomíná mrtvé, naše zemřelé blízké, kteří ještě nedosáhli spásy. Ti, kteří zemřeli v Boží milosti, ale stále na ně doléhá břemeno hříchu a trestu, totiž musí být před Bohem očištěni. Pro pozůstalé je velkou duchovní útěchou, že se za ně mohou v tento den přimlouvat: modlitbou, pokáním, mší svatou mohou udělat něco pro spásu svých zemřelých příbuzných.  

 

CESTUJTE JAKO MÍSTNÍ