Zámek Széchenyi, Nagycenk

Právě otec Istvána Széchenyiho, Ferenc Széchényi, vytvořil z panství v Nagycenku trvalé sídlo rodiny. Ferenc Széchényi a jeho žena se přestěhovali do tohoto panského sídla, které bylo původně postaveno v barokním stylu, v roce 1783 a přinesli s sebou svoji rozsáhlou uměleckou sbírku a knihovnu. Když byl hrad přestavován, plány zahrnovaly novou dvoupodlažní budovu, ale Ferenc Széchényi to považoval za příliš okázalé, a proto pověřil jiného maďarského stavitele, aby připravil nový návrh, podle kterého byl v roce 1799 postaven klasicistní zámek. Ferenc Széchényi přenechal hrad, okolní pozemky a dalších šest osad Istvánovi, jednomu ze svých tří synů. Mladý Széchenyi navštívil několik velkých evropských měst a na studijních cestách byl také v Mnichově, Paříži a Londýně. Na základě tam získaných zkušeností a pozorování pak inicioval řadu opatření v Maďarsku, čímž podpořil vznik moderního Maďarska. 

Zámek v Nagycenku se mohl chlubit řadou moderních prvků: byla zde vybudována koupelna, v té době vzácná, a dokonce i splachovací toaleta, a pokoje měly plynové osvětlení. Stavební práce na zámku byly dokončeny po smrti Istvána Széchenyiho v roce 1860, poté jeho syn Béla dohlížel na stavbu květinového skleníku. Stavba byla poškozena britským bombardováním v roce 1944 a v následujících desetiletích se stav zámku dramaticky zhoršil. 

V průběhu staletí prošlo panství řadou rekonstrukcí. Pamětní muzeum Istvána Széchenyiho se zde otevřelo v roce 1973 po obnově stavby. Stálá expozice poskytuje pohled do každodenního života rodiny Széchenyi a zobrazuje nejdůležitější události a oblíbené předměty ze života Istvána Széchenyiho. Můžete zde například spatřit miniaturní obrázek zobrazující Széchenyiho ženu, který hrabě neustále nosil s sebou, nebo obdivovat mramorovou bustu hraběte, vytvořenou nedlouho před jeho smrtí. Ve východním křídle zámku, kde kdysi sídlily hraběcí stáje, čeká na návštěvníky sbírka vozů a kočárů.  
Zámek Széchenyi v Nagycenku byl v roce 2016 prohlášen za národní historickou památku.

Mauzoleum rodu Széchenyiů postavené v klasicistním slohu se stalo poutním místem a stojí v Nagycenku také za návštěvu. Nachází se na hřbitově zdejšího farního kostela.