Budínský hrad

První pevnost na budínském hradním vrchu vystavěl ve 13. století maďarský král, následně po mongolské invazi. Králové z dynastie Anjou z něj poté vystavěli pozoruhodný palác v gotickém stylu, v němž se natrvalo usídlil královský dvůr, a z Budína se tak stalo pomyslné hlavní město středověkého Maďarska. Král Matyáš ho proměnil na takový první evropský královský palác v italském renesančním stylu v Evropě, a díky tomu zažil Budínský hrad skutečně zlatý věk. Palác byl rušným střediskem intelektuálního dění, do něhož přijížděli ti nejlepší vědci a umělci z Evropy, a sídlila v něm Korvínova knihovna (Biblioteca Corvina), proslulá knihovna krále Matyáše I. zvaného Korvína. Architektonickou inspiraci pravděpodobně poskytla rekonstrukce Starého paláce (Palazzo Vecchio), která v té době probíhala ve Florencii. 

V době osmanské invaze v 16. století palác postupně upadal. Při obléhání a znovudobývání Budínského hradu v r. 1686 byla téměř celá gotická a renesanční stavba zničena. Je s podivem, že k většině škod nedošlo při samotném obléhání, ale při požárech, které jednotlivé části hradu zachvátily. Habsburští králové palác nikdy nevyužívali k bydlení ani zde nevykonávali svůj úřad. Marie Terezie z něj vystavěla nový zámek, který se stal na určitou dobu sídlem univerzity Nagyszombat. Dobové lepty a malby vyobrazují pozoruhodnou věž obdélníkového půdorysu umístěnou v ose budovy. Šlo o observatoř, která byla nakonec stržena. 

Dnešní komplex Budínského hradu byl dokončen v r. 1904 za vlády Františka Josefa I. Ačkoli on sám nikdy neuvažoval o tom, že se zde se svou manželkou císařovnou Alžbětou (neboli Sisi, jak jí Maďaři s oblibou říkali) zabydlí, navštěvovali toto místo daleko častěji než jejich habsburští předci. Bohatě dekorovaná vstupní chodba o délce 304 m s úchvatným panoramatem Dunaje patřila k největším v Evropě. Nádherný novobarokní palác utrpěl za 2. světové války rozsáhlé škody. Jeho rekonstrukce se protáhla až do poválečné komunistické éry, skončila v 80. letech a propůjčila exteriérům i interiérům jednoduchou podobu. Od r. 1987 sídlí v komplexu Budínského hradu, zapsaného na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, Maďarská národní galerie, Budapešťské historické muzeum a Széchényiho národní knihovna. Koná se zde řada kulturních a gastronomických akcí. Kopule paláce, návštěvníkům přístupná za poplatek, nabízí nádherný panoramatický výhled na město, které se pod ní do dáli rozprostírá. Území pod hradním vrchem je protkáno spletitou sítí tunelů a jeskyní, do jejichž některých částí má veřejnost přístup. Dnes se Budínský hrad, jeho historické okolí a cennosti poničené během 2. světové války i v poválečném období nadále celkově restaurují v rámci rozsáhlého restaurátorského projektu pod názvem Hauszmannův národní program.