Hrad v Sárospataku

Mezi jeho majitele patřilo několik slavných maďarských historických osobností. Hrad v Sárospataku zažíval svůj největší rozkvět od roku 1616, tedy od té doby, co ho přibližně na dalších 100 let obsadil rod Rákócziů. Ten je jednou z největších dynastií v maďarských dějinách. Hrad, který byl jejich ústředním majetkem, je také vyobrazen na maďarské bankovce v hodnotě 500 forintů.

V té době část Maďarska čelila nadvládě habsburské říše, zatímco Sedmihradsko bylo samostatným knížectvím. Několika členům z rodu Rákócziů příslušel titul „kníže sedmihradský“ (latinsky Princeps Transylvaniae). Jako vládci a mocní maďarští velmoži vedli několik tažení proti habsburské nadvládě. V 70. letech 17. století se na svatbě Ference Rákócziho I. v hradní komnatě Sub Rosa v Sárospataku utvořilo tajné spiknutí proti Habsburkům. Místnost se zachovala dodnes. Název jí dalo štukování v podobě růže uprostřed deštníkovité klenby. Latinský výraz sub rosa znamená doslova „pod růží“. Po této události se slovní spojení začalo užívat v přeneseném významu. Znamená to provozovat něco tajně, pod slibem mlčenlivosti.

Ferenc Rákóczi II. vedl boj za svobodu a nezávislost proti Habsburkům po dobu 8 let již od roku 1703. V roce 1708 se mezi hradními stěnami konalo v té době pozoruhodné zasedání parlamentu.

Nejzachovalejší renesanční hrad v Maďarsku skýtá i řadu architektonických zajímavostí.

Snad nejpozoruhodnější částí hradu je Červená věž, připomínající tvar kostky. Jednotlivá podlaží jsou připomínkou běžných i výjimečných událostí ze života šlechty v 17.–18. století. Podíváte se, jak se v té době skladovalo obilí, a na studnu hlubokou 22 metrů, vyvrtanou do skály. Projdete se po cimbuří po pěšinách, kudy chodila stráž, a pod ochozem, nahlédnete do jídelní části rodu Perényiů a přijímacích prostor rodu Rákócziů. Z hradní pokladnice vznikla na počátku 19. století kaple, vysvěcená na počest svaté Alžběty z rodu Arpádovců, která se ve městě narodila.

V roce 1642 propojili Červenou věž s palácovým křídlem výstavbou lodžie Lorántffy, nejkrásnějšího renesančního schodiště v Maďarsku, pojmenovaného podle hradní šlechtičny Zsuzsanny Lorántffy, kněžny sedmihradské. Lodžie se zachovala ve své původní podobě.

Na hradě v Sárospataku je dnes v provozu Rákócziho muzeum, pobočka Maďarského národního muzea. Expozice v Červené věži nabízí pohled na životní styl šlechty v 16.–17. století, zatímco palácová křídla jsou přehlídkou dějin rodu Rákócziů. Zrekonstruovaná slévárna zbraní na hradním nádvoří je pozoruhodným pozůstatkem dějin evropské techniky, který nemá obdobu.