Stručná historie Maďarska v datech:
895–900: Maďarské kmeny začaly dobývat území v roce 895. Nejprve obsadili Velkou dunajskou nížinu a Sedmihradsko a do roku 900 se zmocnili i Karpatské kotliny východně od Dunaje.
1001: GézaGézaPo smrti svého otce Gejzy se v roce 997 stal Štěpán knížetem a poté byl „z vůle boží“ korunován na prvního uherského krále dne 1. ledna 1001 (na Vánoce roku 1000 podle juliánského kalendáře). Je považován za zakladatele maďarského křesťanského státu: obrátil se na západní víru a přísně trestal ty, kdo se postavili proti šíření křesťanství. Byl později prohlášen za svatého.
1241–1242: Maďarsko napadli Tataři z Mongolska, což způsobilo jedno z nejničivějších destrukcí historie země.
1458–1490: V očích dalších generací je král Matyáš I. známý jako velký renesanční panovník, který jako první přinesl do Maďarska nové italské kulturní hnutí a renesanční styl. Na svůj dvůr pozval mnoho italských humanistů, naturalistů a také umělců. Sbírky knihovny Matyáše Korvína (tzv. Bibliotheca Corviniana) byly proslaveny široko daleko. Ve své době to byla druhá největší knihovna v Evropě.
1541: Sulejman I. obsadil Budínský hrad. Maďarsko bylo rozděleno na tři části: Uherské království pod vládou Habsburků, Sedmihradské knížectví a dobyté území okupované Turky.
1703–1711: Vládce František II. Rákóczi vyhlašuje habsburské monarchii válku za nezávislost, povstání je však potlačeno.
1848–1849: další revoluce a válka za nezávislost s cílem svrhnout vládu Rakušanů nad Maďarskem.
1867: Habsburská monarchie a Uherské království našli kompromis a ustanovují tak dvojí konstituční monarchii známou jako Rakousko-Uhersko nebo také Rakousko-uherskou monarchii, založenou na principu parity.
1873: Budín, Pešť a Starý Budín se spojují a vytváří Budapešť.
1896: Tisíc let od dobytí Maďarska se připomíná řadou výstav a akcí, které trvají od května do října a kterých se zúčastnili papež Lev XIII. a císař František Josef.
1914: Maďarsko vstupuje do první světové války na straně Čtyřspolku, který válku nakonec prohrál. Po světové válce byla Rakousko-uherská monarchie fakticky rozpuštěna v důsledku vojenských ztrát a vzestupu národních hnutí.
4. června 1920: Uzavřením Trianonské smlouvy ztrácí Maďarsko dvě třetiny svého území a populace.
19. března 1944: Maďarsko je okupováno nacistickými německými silami, které maďarské vládě brání vyjednat tajnou mírovou smlouvu.
4. dubna 1945: Sovětská armáda okupuje Maďarsko, které jde z jedné diktatury do druhé.
23. března 1956: Začátek vzpoury s hlavním cílem odstranit sovětskou nadvládu ze země.
1990: I když poslední sovětský voják velitel Viktor Silov opouští zemi dne 19. června, svrchovanost Maďarska je obnovena až později, dne 30. června 1991 na základě smlouvy uzavřené mezi oběma zeměmi.
1990 První demokraticky zvolený předseda vlády v Maďarsku.
2004: Maďarsko vstoupilo do Evropské unie.